|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Tetín
|
| ||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Vybrat jiný objekt, poezie k jinému objektu |
|
Tetín 1. Spěch doby nás žene,leckdy nevíme kam a za čím, a s kým, dávno jsme ztratili sami sebe, jako stádo svůj stín. Přec ale vidím kámen vedle kamene, leckde jen společnou vůlí slepené a možná místy zbytky prachu, a mají sílu být i po té době uplynulých věků stále pospolu a stále odolné. A vidím kámen vedle kamene, jak hledí tiše na svoji rodnou řeku poslouchajíce projíždějící vlaky a stále mají touhu být i po té dlouhé době pospolu a věrné. Tetín 2. (Češích aneb odkaz kněžny Drahomíry) Čechové jsou zvláštní národ,nejvíce pospolu a veselí bývají v krčmách u piva. Když však rozejdou se do svých domovů, pak jak se v jedné písni zpívá zloba, závist, zášť, jejich mysl ovládá. A tak mnohokrát v naší historii bratr bratra morduje a plení a soused souseda udává. A takto se to předává z pokolení na pokolení, jen způsoby a prostředky se dobou mění - ta zloba, závist, zášť však zůstává. |