Přimda

Vybrat jiný objekt,
poezie k jinému objektu 



O nalezení Přimdy
Když kníže Oldřich
při lovu zbloudil
a hledal cestu zpět,
tu z jednoho kopce
rozhlížel se krajem
a na druhém v dálce
spatřil jej.

Uprostřed kopců
obklopen lesy
stál tichý a neznámý
a Oldřich zvědav
jako klubko dětí
vyjel za ním.

A jeho kůň
byl téměř vyčerpán,
zalit potem
a zpěněn k smrti,
ale Oldřich spěchal dál a dál

zbaven všech smyslů
a pln zvědavosti.

Když tu náhle
při západu slunce
spatřil mezi stromy
jeho majestátný stín
a mohutný hrad tu před ním stál
opuštěn a tichý

a nikdo Oldřicha nezmarnil,
ani nevítal,

a ani nebylo slyšet
žádné psí vytí.

A co říci nakonec ?
Snad jenom to,
že Oldřichem pak po návratu domů
smutný ten hrad,
všemi opuštěn a nikým nespravován
byl věrnému sloužícímu Přímovi
za jeho dobré služby
darován