|
|
Vybrat jiný objekt, poezie k jinému objektu |
Hartenštejn 1. (O morálce) V úzkých uličkách
za svitu mihotavých loučí
ženy lásky vábí svými gesty
kolemjdoucí
a procházející strážní
mhouří oči,
neboť pak sami ve svých volných chvílích
jsou účastni mnoha orgií
a kněží jim všem
při veřejných liturgiích spílají
a káží o morálce
a sami pak potají a potichu
a často opilí
páchají hříchy a zradu nejtěžší,
tu zradu na Bohu.
Hartenštejn 2. (O čarodějnicích) Letí, letí, letí
ženy do nebe
a již nekřičí,
ani neprosí
a nepláčou.
A jejich kati – vykladači víry,
jinde a jindy mírní kněží,
stojí u hranic s loučemi,
s leskem v očích
a vzrušení
a zabíjejí jejich duše i těla
ve jménu spasení i kříže.
|
|