Hartenštejn

Vybrat jiný objekt,
poezie k jinému objektu 



Hartenštejn 1.
(O morálce)
V úzkých uličkách
za svitu mihotavých loučí
ženy lásky vábí svými gesty
kolemjdoucí
a procházející strážní
mhouří oči,
neboť pak sami ve svých volných chvílích
jsou účastni mnoha orgií

a kněží jim všem
při veřejných liturgiích spílají
a káží o morálce
a sami pak potají a potichu
a často opilí
páchají hříchy a zradu nejtěžší,

tu zradu na Bohu.



Hartenštejn 2.
(O čarodějnicích)
Letí, letí, letí
ženy do nebe
a již nekřičí,
ani neprosí

a nepláčou.

A jejich kati – vykladači víry,
jinde a jindy mírní kněží,
stojí u hranic s loučemi,
s leskem v očích
a vzrušení


a zabíjejí jejich duše i těla
ve jménu spasení i kříže.