|
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
Chřibský hrádek
|
| ||||||
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 Vybrat jiný objekt, poezie k jinému objektu |
|
budu tam včas (D.Hanšpach jr., Praha) ta tramvaj nezastavila nezastaviltramvaják nebylo proč zmáčknout jeden zasranej čudlík kvůli jedný malý holce a vona tam tak naivně přeskákala celou zebru předtím se rozhlédla taška přes rameno ji tížila a ta váha se co chvíli svážela po útlých zádíčkách v tašce se nebránily poskakovat tenisový míčky nahoru a dolu neměla ještě kozy nebylo proč zastavit pistole (D.Hanšpach jr., Praha) neexistuje pravdaneexistuje lež neměly by se proto vyrábět pistole mejdlo (D. Hanšpach jr., Praha) už je ruka v rukávěkrejčí hledá zkrvavený nůžky a nachází je uprostřed jahod sladký první mejdan ve sklepě v podzemí vyndaváš sudy a mlátíš s nima o zem nevíš co dělat první kreslíš na zeď zapaluješ o ní sirku a chlastáš hledáš svoje oblečení čepici a šálu brčkem v pivu hledáš potápěče nějakou kundu padáš do polštářů dva polštáře máš v ruce ta holka co se s tebou smála cintá pivo brčkem sama Večernice (D. Hanšpach jr., Praha) třicet nebo tisíc patermilióny oken a jenom v jednom se svítí to je naše okno nemá sice nálepku „naše okno“ a přesto se z něj můžeme dívat s tím oknem to nepřeháníme co bychom tam asi tak viděli hledáme se očima oči hledaj oči těla hledaj těla a duše praská sedíme někdy na pohovce a řešíme problémy já řeším tvoje ty moje vidíme louče držíme se za ruce moje ruka drží tvojí a tvoje drží mojí jsme jako popelníky v lese i když se milujeme Au Ag H2O (D.Hanšpach jr., Praha) gold znamená zlatoanglicky akvarijní rybičky můžou hodit šupinou jo a leklý ryby v řekách poslové něčeho chaotickýho přináší buď sami sebe anebo smrt tobě je šestnáct znáš mě jmenuju se... pryč s podrobnostma jako víla v lehkém hávu když měsíc holduje kruhu protančíš noc u vody bez střevíčků a bez hudby úřední lejstro ještě z louky (D.Hanšpach jr.,) až bude za 1000 let jaromedvědi vylezou z brlohu a zařídí platnost těchto řádků cena lidskýho života (D.Hanšpach jr., Praha) o tohle se můžeme dlouho přítale taky nemusíme a kde budem tam budem sirku nezlomíš o koleno vem si třeba velký číslo a nějakou věc - pračku jo to číslo nemusí bejt konkrétní třeba 999,999,999 a 999999999 nul a vem si tolik praček dej je na váhu na druhý straně se bude krčit lidskej život vyjde najevo že na tohle nemá milostná (D. Hanšpach jr., Praha) miluju :1. skály s ozvěnou 2. roklinky se vzduchem 3. skleněný okna 4. dřevěný dveře 5. krále 1. královny 1. královny ona se roztouženě opřela o mříže na televizním vysílači a vábila fotografy (D.Hanšpach jr., Praha) a ona jejedno jak ale je pne se daleko výš a daleko míň a je jako srdce a bije a roste je to taková ta holka k zulíbání ale jak pro koho pro někoho rozhodně ne pro někoho jo pne se daleko výš a daleko míň a je jako srdce a bije a roste chodí po ulici ne jako kolo dovede upoutat pohledy a spoutat jejich majitele tahle bohyně tyhle nohy v metru & v metru (D.Hanšpach jr., Praha) jel jsem v metrutunel hučel vzduch taky proudil kde mohl a nedělal si servítky já dlouho stál pak krátce seděl při stání jsem se chytal tyčí a pak už jsem to nechal bejt když jsem seděl seděl jsem vedle chlapa měl telefon každou chvílí mu někdo volal - Jsem na Můstku - říkal - Už jedu jsem na Jiřáku - oznamoval - Jenom dvacet dva zastávek a jsem doma - smál se - Jsem zrovna v metru - upřesňoval já byl tak rád že ví kde je a kam směřuje protože já to nevěděl podivnej den (D.Hanšpach jr., Praha) jdu takhle ulicía vidím mimozemšťany říkaj že nejsou odsuď žeru jim to vypadaj cizkokrajně myslím na tebe jsi čistá jako malíček kopnu do kamene odrazí se od popelnic a poskotačí až za roh letí za roh no lidi to je barva kopnul jsem kámen za roh to každej neumí já to umím teď to umím teď to proběhlo a tvoje tvář je tady všude já slídím v popelnicích a hledám prsteny ten zelenej mi něco podává tiká to skoro jako bomba otevírám to a tam je budík -Probuď se- říká -Probuď se- tiká autonomie (D. Hanšpach jr. Praha) řekli mi abych šelšel jsem řekli mi abych letěl to jsem neuměl řekli mi abych miloval to jsem nemohl šance vyšší než nula (D. Hanšpach jr., Praha) když bych měl říctco je to svoboda měl bych taky říct že je to soukromý názor svoboda... zapomeň pro tentokrát na slova nemají s tím nic společného a taky se svobodou... ... jak by se svobodou mohly mít něco společného prostředky... žádné nehledej zkus nasát hmotu všemi prostředky svoboda je: co nikdy nemáš co nikdy mít nebudeš*) *) dokud budeš člověkem (až na konec a začátek) (D. Hanšpach jr.,) v životě se zahltí motorysací zařízení i jeleni louky jsou rozkvetlý a hezky jsou rozkvetlý nic nic není jistý (až na konec a začátek) nic nic není podle plánu miluješ holku řekneš jí to nevěří ti chceš ji vzít na ramena a přenést přes oceán a ona je nemocná nic nic není jistý (až na konec a začátek) nic nic není podle plánu protože konec bez začátku není konec protože začátek bez konce není nic protože láska tě nasytí protože ti dovolí vzít ji na ramena |