O lásce a svobodě (M. Dominová, Plzeň) Láska je vždycky past
i ta jak ráno bílá
protože svobodu
v nás právě zahubila.
Žijeme pro její
blaho a její krásu
a ona vrývá nám
do čela vrásky času.
Největší pouto pout
s nehmatatelnou mříží
už nemůžeš se hnout
bez ní a bez potíží…
Tak zkusit uhádnout
zbude-li v těle síla
k slunci dlaň natáhnout
když by nám ublížila.
Vítěz i padlý král
pán s právy nevolníka
sen co se nedozdál
a v srdci med i dýka.
Láska je vždycky past
i ta jak ráno bílá
protože svobodu
v nás právě zahubila.
Dětství (Miloslava Dominová, Plzeň) Když v ráji pršelo
tak jsem se rodil asi
dětství se nedělo
měl jsem hned šedý vlasy
máma mě nechtěla
a brána do děcáku
strašně mě děsila
jak vozy funebráků.
S očima dospělých
na plátně dětské tváře
sbíral jsem po polích
pár kytek do herbáře
říkal si „Vánoce“
to mámě jistě vyjde
a jak mě pochválí
až na ten dárek přijde ….
Štědrý den táhnul se
jak šňůry vozů v pátek
dokonce nepřišla
pak ani na můj svátek ….
Řekne mě někdo z vás
když je mi do pláče
jak vlastně chutnají
od mámy koláče ?
Když v ráji pršelo
tak jsem se rodil asi
když v ráji pršelo
tak jsem se rodil asi
když v ráji pršelo ….
Přišla …. (Miloslava Dominová, Plzeň) Vítám tě lásko
do nového rána
pojď blíž a nestůj
jen ve dveřích
přicházíš náhle
bůhví kým zvána
přesto však vítej
snad není to hřích.
Bez zlatých prstenů
a bilých růží
bez velké naděje
do nových dnů
přesto však dotek tvůj
dech ve mě uží
máš zvláštní podobu
mých krásných snů.
Nikdy se nezeptám
zda zůstaneš stále
či zda tě pohltí
chlad soumraků
mnohdy i koruna
mocného krále
naději svou vkládá
do zázraků.
Dnes je mi báječně
a to mi stačí
ať zítra stane se
co se má stát
ať kolem roznese
se v písni ptačí
že dneska miluji
dneska – mám rád !
|